Kompletní průvodce realitou: jak si autor deskových her skutečně vydělává

Profese autora deskových her je mnohem pestřejší, než se na první pohled zdá. Neexistuje jediná cesta, jak si tvorbou her vydělávat, ve skutečnosti se v oboru používá pět hlavních modelů, které se liší výší příjmů, stabilitou i mírou rizika. Patří mezi ně klasické licencování her vydavatelům, samovydávání, zakázkový vývoj, práce ve studiích zaměřených na firemní gamifikaci a také zaměstnání v herním studiu. Každý z těchto modelů má své specifické výhody, nevýhody a hlavně velmi rozdílné finanční výsledky.

1) Autor prodávající hru vydavateli (royalties)

Toto je nejčastější startovní cesta začínajících autorů. Proces je jednoduchý: autor vytvoří prototyp, nabídne ho vydavateli a pokud má štěstí, vydavatel hru koupí. Autor pak dostává licenční poplatky, obvykle mezi pěti až osmi procenty z velkoobchodní ceny.

Reálné výdělky jsou však skromné. Běžná hra přináší zhruba dvacet až osmdesát tisíc korun ročně. Úspěšnější tituly se mohou dostat na sto až tři sta tisíc korun ročně. A skutečné hity, jako je Azul nebo Catan, vydělávají miliony, jenže takové úspěchy jsou extrémně vzácné.

Výhodou tohoto modelu je nízké riziko. Autor nemusí řešit výrobu, marketing ani distribuci a pokud se hra prodává dlouhodobě, může mu přinášet pasivní příjem. Nevýhodou je naopak velmi nízká šance na úspěch. Vydavatelé odmítají většinu prototypů a cesta od nápadu k vydané hře trvá často několik let.

• Pokud vydavatel hru koupí, autor dostává royalties (obvykle 5–8 % z velkoobchodní ceny).

Reálné výdělky

Zde nejsou dostupná přesná čísla, ale podle oborových standardů a zkušeností autorů:

• Běžná hra: 20 000–80 000 Kč ročně

• Úspěšná hra: 100 000–300 000 Kč ročně

• Hit (např. Azul, Catan): miliony, ale to je extrémně vzácné

2) Self‑publishing: vlastní vydávání, Kickstarter a e‑shop

Druhou cestou je vydat si hru sám. Autor tak získá mnohem větší podíl ze zisku, ale zároveň na sebe bere veškeré riziko i práci.

Výdělky se liší podle velikosti projektu. Malé kampaně mohou přinést třicet až sto padesát tisíc korun. Střední Kickstarter se pohybuje mezi dvěma sty tisíci až jedním milionem korun. Velké projekty už mohou dosáhnout jednoho až pěti milionů. Profesionální self‑publisheři, kteří vydávají pravidelně, se často pohybují mezi půl milionem až dvěma miliony korun ročně.

Tento model nabízí nejvyšší potenciální zisk a plnou kontrolu nad produktem. Autor si buduje vlastní značku a komunikuje přímo se zákazníky. Na druhou stranu jde o cestu s nejvyšším rizikem. Je nutné řešit výrobu, logistiku, marketing, zákaznickou podporu a vše, co běžně dělají vydavatelé. Časová náročnost je obrovská.

Reálné výdělky

Záleží na úspěchu kampaně a marži.

• Malý projekt: 30 000–150 000 Kč

• Střední Kickstarter: 200 000–1 000 000 Kč

• Velký projekt: 1–5 milionů Kč

• Profesionální self‑publisher: stabilně 500 000–2 000 000 Kč ročně

3) Autor pracující na zakázku pro firmy

Zakázkový vývoj deskových her je podle dostupných dat nejstabilnější a často i nejvýdělečnější model. Firmy si nechávají vytvářet firemní hry, vzdělávací hry, onboardingové nástroje, marketingové hry nebo HR gamifikaci. Tyto projekty mají vysokou hodnotu a designéři si účtují i 180 dolarů za hodinu.

Majitelé firem zaměřených na zakázkový vývoj her vydělávají ročně padesát až dvě stě tisíc dolarů, tedy zhruba 1,1 až 4,6 milionu korun. Menší studia nebo jednotlivci začínají na třiceti až padesáti tisících dolarů ročně, což odpovídá sedmi stům tisícům až 1,1 milionu korun. Průměrná hodnota jednoho firemního projektu se pohybuje mezi šesti až šestnácti tisíci dolary, tedy přibližně 140 až 380 tisíci korun.

Tato cesta nabízí stabilní příjem, vysoké sazby a opakované zakázky. Nevýhodou je, že nejde o „autorskou tvorbu“ v romantickém smyslu, pracuješ pro klienta, podle jeho zadání, často s krátkými termíny.

Tento model je nejvýdělečnější a nejstabilnější.

Reálné výdělky

• Majitelé firem na zakázkový vývoj her vydělávají 50 000–200 000 USD ročně (cca 1,1–4,6 mil. Kč) podle rozsahu projektů .

• Menší studia nebo jednotlivci začínají na 30 000–50 000 USD ročně (cca 700 000–1,1 mil. Kč) .

• Zakázkové projekty pro firmy mají průměrnou hodnotu 6 000–16 200 USD za projekt (cca 140 000–380 000 Kč) .

4) Studio vyvíjející hry pro korporace (B2B)

Toto je vůbec nejvýdělečnější model v celém oboru. Špičková studia zaměřená na firemní gamifikaci mohou mít EBITDA dvanáct milionů dolarů už v prvním roce a během pěti let růst až na třicet milionů. Zakladatel nebo hlavní designer takového studia má běžně základní plat kolem sta tisíc dolarů ročně, tedy přibližně 2,3 milionu korun.

Výhodou jsou extrémně vysoké příjmy, stabilní firemní klienti a možnost budovat tým. Nevýhodou je vysoká odpovědnost, nutnost podnikatelských schopností a konkurence v oblasti B2B gamifikace.

Reálné výdělky

• Špičková studia mohou mít EBITDA 12 milionů USD v prvním roce (cca 276 mil. Kč) a růst až na 30 milionů USD během pěti let .

• Zakladatel/designer má základní plat 100 000 USD ročně (cca 2,3 mil. Kč) .

5) Autor jako zaměstnanec ve studiu

V České republice je tato možnost zatím vzácná, ale v zahraničí běžná. Autor pracující jako zaměstnanec ve studiu obvykle vydělává čtyřicet až osmdesát tisíc dolarů ročně, tedy zhruba devět set tisíc až 1,8 milionu korun. Příjem je stabilní, ale autor nedostává žádné royalties.

Reálné výdělky

• Obvykle 40 000–80 000 USD ročně (cca 900 000–1,8 mil. Kč) — odhad podle mezd v kreativních studiích.

• Stabilní příjem, ale žádné royalties.

Srovnání jednotlivých modelů

Model licencování her vydavatelům nabízí nejnižší riziko, ale také nejnižší výdělky. Self‑publishing může být velmi výnosný, ale vyžaduje podnikatelské schopnosti a vysokou časovou investici. Zakázkový vývoj je stabilní a dobře placený, zatímco B2B studia představují vrchol finančních možností v oboru. Zaměstnání ve studiu je vhodné pro ty, kteří hledají jistotu a pravidelný příjem.

Tvorba deskových her je krásná a kreativní práce. Nabízí možnost pasivního příjmu, kontakt s velkou komunitou hráčů a příležitost růst do oblasti firemní gamifikace nebo podnikání. Na druhé straně je tu vysoká konkurence, dlouhá doba mezi nápadem a vydáním a nutnost kombinovat více zdrojů příjmů. Prodej her je nejistý a většina autorů si nevystačí jen s jedním modelem.

Dá se tím uživit?

Ano, ale ne jako běžný autor jedné hry. Skutečně udržitelné příjmy přinášejí jiné cesty: profesionální zakázkový design, úspěšné self‑publishing projekty, založení studia zaměřeného na firemní hry nebo zaměstnání v herním studiu. Model založený čistě na royalties je finančně nejslabší a většina autorů ho používá jen jako doplňkový příjem.